Bílovice nad Svitavou - 7.7.2005
Krátké polétání, tak dlouhé, jak jen dovolila přecházející studená fronta a blížící se soumrak. Vyrazili jsme s Rujou okolo 20. hod, bez jasné představy, kde budeme poletovat. Já jsem vyrazil bez letadel, jen tak na čumendu. Nemám v současnosti žádné omotorované letadlo.
Zastavili jsme se nad obcí Bílovice nad Svitavou. Ano, přesně tam, kde Rudolfu Těsnohlídkovi dávala liška
Bystrouška dobrou noc a on potom napsal toto dílo. Bystrouška by se asi divila, neb na místě luhů a lesů
rostou satelitní městečků. Jední rozestavěným jsme projeli a zastavili se na polní cestě ve svahu. Nikde ani
noha, pod náma Bílovice a vzrostlé pole blíže nespecifikované luštěniny. Ruja vytáhnul Sagitu a poslal ji do
podvečerního chladného vzduchu. Po několika průletech, lopingách, výkrutech a tak podobně nastoupal do výšky a
otázal se, zda si to nechci zkusit. Hle, jak odvážná myšlenka! Odvážná myšlenka od někoho, kdo před pár dny
předáním kniplů
svojí vysílačky odsoudil týden starý model Easy Star
k útoku ve stylu Kamikadze
na matičku Zemi s trvalými následky, které jistě modelářské srdce dosud nepřebolely. Pro jistotu jsem se zeptal,
zda nejde o opožděný aprílový žert, Ale to už jsem měl v ruce Rujovu vysílačku. Ne že bych Hitec Flash 5x držel
v ruce poprvé. To ne. Bylo to podruhé, ale první pokus byl s remorkérem Monako a to si dovolím nepočítat, na vodě
je času ke korekcím u podobného modelu mnohem víc, než u splašeného samokřídla! Naštěstí taky lítám palcovku a
naštěstí taky v modü 1 
Trening na simulátoru (viz. Jak jsem simuloval se ukázal být prospěšný. V úctě k modelu někoho jiného a s ohledem na moje pilotní dovednosti, nepokoušel jsem se létat na zádech, dělat slalom mezi šípkovými keři, ani chytat Sagitu do ruky a tak let probíhal v celku klidně. Jediná krizovka byla vyřešena asi pětisekundovým předáním vysílače do rukou zkušenějšího. Baterie docházely a tak přistání jsem svěřil Rujovi. Nebylo moc kde sednout a tak se pokusil o přistání do ruky. Ovšem létání na závětrné straně kopce má své mouchy a tak se netrefil asi o metr a přistál do trávy na mezi pod náma.
Nasedám do auta plný čerstvých dojmů z pilotování zatím nejdivočejšího letadla co jsem měl v rukou. Honí se mi hlavou myšlenky, zda si Sagitu neopatřit. A tady je úkol, pro zvědavého čtenáře. Bůkmejři vypsali kurs na sázku zda si ISim koupí či nekoupí Sagitu v poměru 1.0001:100. Co myslíte, jak to dopadlo?