Bobík v kostře
Bobík před dokončením - chybí jenom tondasystém na hřídeli, vyvážit,...
Bobík před záletem u nás za domem
Bobík před záletem u nás za domem
Plánek na Bobíka vyšel v knize L. Koutného Modely letadel s gumovým pohonem. Zůstával však schovaný v přebalu knihy. Nápad na jeho stavbu se vloudil při návštěvě Drncova Memoriálu v Brně Medlánkách, kde jsme byli s Oliverkem jen tak na čumendu. Dvacetinek na memoriálu moc nebylo, zato old timery na gumu se to po ploše docela hemžilo. Ale stále to nebyla motivace ke stavbě tohoto malého gumáčku. Až při nákupu na e-shopu, kde jsem si objednával nový motor Mega, jsem narazil i na nabídku modelářské gumy. Do nosu se mi vrátila vůně ricinového oleje, kterým se guma maže a vrátili se vzpomínky na minulost. Doma Oliver na přímou otázku, jestli si postavíme letadýlko odpověděl bez váhání že ano a tak bylo rozhodnuto.
Ke stavbě není celkem co dodat. Po dvou večerech se zrodila kostra. Překvapivě se stále dostane koupit stará vrtule Igra 150mm, mimochodem, to byla vrtule na mojí první dvacetince "Aerosport", akorát byla šedá. Jak vypadá hotová kostra je vidět na vedlejším snímku. Celková hmotnost ve zobrazené sestavě je 7 gramů, z toho 3g je vrtule.
12.10.2005 - Bobík dostal barevný kabátek a na trup dvě vrstvy zaponového laku. Zbývá udělat Tonda-systém na háček, dát tam gumičku, vyvážit a hurá na to! Oliverek zatím zkouší foukat do nepřipevněné vrtule a roztáčet ji. Daří se mu to stejně, jako foukat do bublifuku - mírně se mu vlní lem trička u krku....
15.10.2005 - vzdor předpovědím rosničkářů a matematickým modelům, vyšlo počasí v sobotu na jedničku. Kupodivu iniciátorem k létání nebyl ani Oliver, ani já, ale Maťa. Vyrazili jsme v plném počtu na plácek u nás za domem. Poslední víkendy se zde prohánějí papíroví (ikdyž, dneska papírového draka byste s lucernou museli hledat - devět z deseti jsou plastikové čínské pomsty) draci, ale dneska měli útrum. Dva Don Quichotové zde sváděli marný boj s nevětrem - nejspíš do návodu v Číně zapomněli napsat, že drak potřebuje ke svému letu vítr. Ale to jsem odbočil. Bobík létal hned na první pokus a kanagom a kousek balsy, který jsem si vzal pro jistotu na podložky, zůstal v kapse. Vzhledem k prostoru, ve kterém jsme létali, jsem do svazku natáčel max 700 otoček. Co mě překvapilo, že Oliver velmi rychle pohopil, co a jak, a čtvrtý start provedl úplně sám. Pustil vrtuli, pokochal se krátce pohledem na to, jak se točí a směle vrhnul Bobíka kupředu. Potom si pro něj sám doběhl a přinesl ho se slovy: "Nemáme natočeno?" A tak jsme natočili znovu a Oliver znovu odstartoval. Tentokrát s jedním mezipřistáním, ale na podruhé už Bobík opět letěl. Opravdu bych si nevsadil, že v necelých dvou a půl letech bude Oliver startovat gumáčka - inu talent. Po kom asi?
Zkrátka užili jsme si s Bobíkem super dopoledne. Na závěr sice utrpěl drobný šřám - odlepená výškovka, ale už je opraveno.
Tentokrát ne pro mě, ale Ruju. Motivován mým opěvováním volného letu gumáčků, vybičoval se k éru, které má k jeho oblíbeným divnoletům hodně daleko a postavil svého vlastního Bobíka. Jak se mu dařilo si přečtěte zde na jeho stránkách.