Lamelování koncových oblouků výškovky

Usazování obou polovin křídla do trupu

Hrubá kostra, zatím s neoplaňkovaným trupem.

Dokončená kostra v popředí motor Rapier L1

Pohled na motorový prostor (potaženo AL folií) se zasunutým motorem

Příprava na lisování kabiny v el. troubě

Hotový polotovar

Tunnan komplet - zatím bez kamufláže

Saab J-29B Tunnan

Inspirace

"Kdo chce zapálit, musí sám hořet", praví klasik. Pravda, v kontextu modelu na tryskový motor Rapier není heslo daleko od jisté dávky morbidnosti. Nicméně, jak je psáno na jiné části tohoto webu, Ruja opravdu "zahořel" pro "pšoukadla" a tak v jeden vlahý podvečer u dvoudecovky bílého u něj na terase jsem se nechal zapálit také. Vybral jsem si Saaba J-29 z následující stránky http://www.ffscale.co.uk/plans3.htm. Po vytištění na správnou velikost se mohlo začít...

Stavba

Viz. foto.

Lisování kabiny proběhlo nadvakrát. Po té, co jsem udělal kopyto a matrici, tak jsem prošmejdil celý byt, ale žádnou k lisování vhodnou folii jsem nenašel. Jediný pokus byl s obalem od pilky Zone, ale jak je vidět na snímku, byla tak tak veliká, takže při lisování se shrnula dovnitř. Druhý pokus proběhl s folií používanou jako přední strana při kroužkové vazbě. Tato folie se táhne docela ochotně, při teplotě kolem 160C (bez záruky - údaj z kolečka na troubě). Při 180 už tekla moc.

27.9.2006 konečně jsem se dokopal dát Tunnana dohromady. Zatím bez kamufláže, s kabinou a zasunutým výhořelým motorem se hmotnost pohybuje mezi 11-13g.

28.9.2006 Neodolatelné počasí, které se navzdory všem Murphyho zákonům udělalo na volný den, nás vylákalo na sváteční polétání v Lovčičkách. Fotograficky celou akci pokryl Ruja a tak kompletní dokumentaci najdete zde. Kolem čtvrté to vypadalo, že přijde déšť, ale po hodince se vše uklidnilo, vítr se opět utišil a tak byl Tunnan vytažen z krabice. Po zaklouzání do vyšší trávy, došlo za pomoci Osvaldovy cigarety k prvnímu zážehu Rapiera L1. Dá se říct, že jsem model skutečně po zážehu odhodil. Buď jsem ve stresu z prvního startu modelu na Rapiera neodhadl rychlost nebo motor ještě neměl ten správný tah. Sestupným letem dosedl asi 10m přede mě, kde v trávě dýmil. Ruja potlačil pudy paparazziho, dal fotoaparát od svého bystrého oka, model zdvihnul a bez bázně ho vrhnul jak se patří. Tunnan začal krásně stoupat. Pochopitelně minimálně polovina výkonu motoru byla odevzdána při mezipřistání, takže po dvou okruzích motor chcípnul a Tunnan začal klouzat zpět na plochu letiště. Ačkoliv při letu si to zamířil na čerstvou oranici, přistání provedl spořádaně zpět na trávu. Pochopitelně následovalo několikeré hecování k dalšímu startu, ale zůstal jsem pevný. Cíl byl splněn, Tunnan je letuschopný a teď je třeba pokračovat v práci a dát mu kabátek, jak se na minimaketu sluší a patří. Další lety tedy budou už ve finální kamufláži. Autorem níže uvedených fotek je Ruja, čímžto mu děkuji za dodanou fotodokumentaci na CD.


První zážeh - chytne?	Odhoz!

Letová fáze	Diskuse nad letem

17.3.2007 - konečně došlo na nástřik Tunnana, ovšem cesta k finálnímu výsledku je trnitější, než jsem čekal a rozhodně nejsme na jejím konci. Více si přečtěte v samostatné reportáži o Airbrushpárty